Popis
- Vázaná, tvrdé desky, 312 stran, slovensky
- Rozměry: 15,3 × 22 cm
- 35 barevných ilustrací Jakuba Cenkla
ANOTACE
Zo Zeme sa strácajú chlapci. Presne v deň svojich ôsmych narodenín bez stopy zmiznú a nikto tomu nedokáže zabrániť. Ľudia stratili akúkoľvek nádej, dokonca si už ani nekladú otázky kto, kam, a najmä prečo chlapcov unáša. Dvanásťročný Peter však nezmizol. Možno za to môžu jeho extrémne citlivé oči chránené silnými tmavými okuliarmi, ktoré mu umožňujú vidieť aj v tme. Vďaka nim zbadá zvláštne prízraky kradnúce jeho bračeka. Peter vymyslí šialený plán a sú to práve jeho oči, ktoré mu umožnia nájsť cestu do temného sveta netvorov a monštier. To, o čom si niektorí dosiaľ iba v strachu šepkali, začína mať jasné obrysy – nie sme tu sami. Kto je všemocný Nepriateľ, odkiaľ pochádza, čo chystá a prečo to všetko robí? Rozhodujúca bitka sa blíži, zánik sveta tak, ako ho poznáme, je bližšie, než si dokážeme predstaviť.
Moja najoceňovanejšia a najprekladanejšia kniha so 35 farebnými ilustráciami.
HLAVNÍ POSTAVY
Medvěd
Je fajn mít vedle sebe někoho, kdo vás nikdy nenechá v úzkých.
„Ten den jsem dostal své jméno. Bojuješ jako medvěd‘ říkali mi. Představte si, neměl jsem nic zlomeného, vůbec nic mi nebylo!“ volá pyšně obr a buší na svou hruď, směje se, ale pak zase zvážní.
„Nikoho tady nenech Medvěde! řekl mi tehdy Primus. A to je moje heslo a tím já se budu řídit, dokud budu dejchat!“
Štípek
Nejmladší člen výpravy, ale v žádném případě ne ten nejzbytečnější.
Štípkův obličej se rozzáří. „Dokonce ještě v Jámě jsem pořád nevěřil tomu, co vidím. Pořád a pořád jsem se štípal, ale ne a ne se probudit! Proto mi začali říkat Štípku. Ale to už je strašně dávno.“
Einstein
Není nad to, když vám někdo poodhalí pozadí příběhu.
Einstein neodpovídá, ani nekroutí hlavou, s pohledem upřeným na věž vypadá duchem nepřítomný, ponořený ve vlastních myšlenkách. Po chvíli se otáčí ke mně.
„Chtěl bych ti něco ukázat. Ale až později. A pak odpovím na všechny tvoje otázky.“
Čtrnáctka
Skrytý génius
„Autista?“ ptám se nevěřícně.
„Jo.“
„Ale autisty přece…“
„…neberou,“ potrvrzuje Štípek. „Ale tohohle vzali. Říkáme mu Čtrnáctka.“
Tygr
Mlčenlivý ochránce.
Kluk vrací nůž zpátky do pochvy u pasu, pytel si přehazuje přes rameno, do ruky bere kopí. Než udělá první krok, napůl se ke mně otočí, pohled stále pečlivě upřený stranou.
„Ostatní mi říkají Tygře.“
Indián
Tichý kamarád.
Zubí se na všechny strany, vítá se s ostatními a vyzařuje z něho čirá bezprostřední radost ze shledání s přáteli, ale přitom všem veselí mu z hrdla nevychází ani hlásek.
Recenze
Zatím žádné recenze